|
|
Limity dokazování v trestním řízení
Tretera, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Limity dokazování v trestním řízení Abstrakt Rigorózní práce se věnuje otázkám limitů použitelnosti jednotlivých důkazních prostředků v trestním řízení, zejména co do zákonnosti jejich vyhledávání a provádění. Tyto limity jsou úzce navázány na jednotlivé základní zásady trestního řízení, neboť z nich vycházejí a jsou jimi poměřovány v soudní praxi. Práce vychází z české zákonné úpravy dokazování v trestním řádu, z judikatury soudů obecných i soudu Ústavního a v neposlední řadě z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který často posuzuje, zda důkazní prostředky, které byly v trestním řízení použity, neporušují právo obviněného na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce obsahuje otázky de lege ferenda, a to stran právní úpravy vyhledávání a provádění jednotlivých důkazních prostředků v trestním řádu, a odpovídá na výzkumné otázky spojené s dokazováním. První kapitoly práce jsou věnovány teoretickému základu dokazování a nejvýznamnější judikatuře vztahující se k otázkám základních zásad dokazování a procesu dokazování podle jednotlivých okruhů otázek, které je třeba v trestním řízení dokazovat. V následujících kapitolách je věnována pozornost otázkám praxe. Jedná se o opatřování jednotlivých důkazních prostředků stranami trestního řízení, rozsah...
|
|
|
Procesní zásady týkající se dokazování
Skřebský, Jan ; Střeleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Zahradníková, Radka (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o odvětvových zásadách civilního procesu a jejich uplatnění v procesu dokazování. Právní zásady jsou základem každého právního odvětví a představují výchozí měřítko jak při výkladu, tak aplikaci právních norem. Dokazování představuje stěžejní oblast občanského procesního práva, protože pouze prostřednictvím dokazování v průběhu soudního řízení dochází k projevu základního smyslu objektivního práva, kterým právě je ochrana jeho subjektů. Otázka procesních zásad je častým předmětem debat ve vztahu k novelizaci občanského soudního řádu a možné budoucí podobě nového občanského procesního kodexu. Jelikož tyto zásady ovlivňují charakter jednotlivých druhů řízení, bývají předmětem zkoumání z hlediska jejich významu pro daný druh řízení. Cílem práce je zhodnotit, jakou mají procesní zásady funkci v civilním procesu. Přestože je primárním cílem mého výzkumu jejich vliv na dokazování, nelze o nich podat adekvátní výklad bez zohlednění jejich vlivu na celý průběh řízení, tedy i procesy před zahájením řízení a taktéž jejich projev při rozhodnutí soudu. Dalším záměrem této práce je podat ucelený výklad jak o vztahu jednotlivých zásad mezi sebou navzájem, tak jejich vlivu na dokazování. Jelikož tyto zásady neexistují v právním vakuu, zabývám se i jejich vztahem k jednotlivým...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Ryger, Tomáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje zásadě nemo tenetur se ipsum accusare (zásadě zákazu donucení k sebeobviňování), jedním z nejdůležitějších práv obhajoby v trestním řízení. Diplomová práce poskytuje ucelený pohled na zásadu nemo tenetur a její uplatnění v českém právním řádu, kdy speciální pozornost je věnována výslechu obviněného a svědka. Práce začíná výkladem pojmu "zásada" v právu a zařazuje zásadu nemo tenetur jako základní zásadu trestního řízení, i přestože není explicitně vyjmenována v § 2 trestního řádu. Druhá kapitola se věnuje historickému vývoji zásady nemo tenetur ve starověku a jejímu následnému mu vývoji na území českého státu. V další části diplomové práce jsou zkoumány lidskoprávní mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázaná a které obsahují zásadu nemo tenetur. Dále je zde rozebráno právní zakotvení zásady nemo tenetur v českém vnitrostátním právu, jak na ústavní, tak zákonné úrovni, a to včetně nového návrhu trestního řádu. Následuje kapitola věnující se výslechu obviněného, ve které jsou popsány meze mezi zákonným a nezákonným donucením při výslechu obviněného. Dále tato kapitola obsahuje popis institutu poučení o právu obviněného nevypovídat, včetně mezinárodní komparace tohoto poučení. Poslední kapitola je věnována výslechu svědka...
|
|
|
Dokazování v civilním odvolacím řízení
Toman, Petr ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dokazování v civilním odvolacím řízení Abstrakt Tématem diplomové práce je dokazování v civilním odvolacím řízení se zaměřením na řízení sporná. Dokazování bývá označováno jako páteř civilního procesu, jelikož má být zárukou vydání spravedlivého rozhodnutí ve věci. V odvolacím řízení je význam dokazování ještě zesílen, neboť jeho prostřednictvím dochází k přezkumu správnosti napadeného rozhodnutí. Cílem diplomové práce je poskytnout komplexní a ucelený přehled o právní problematice dokazování v civilním odvolacím řízení, pojednat o jeho nejdůležitějších aspektech, upozornit na nedostatky v platné právní úpravě a navrhnout změny de lege ferenda. Za účelem naplnění vytyčených cílů je práce systematicky rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy - procesní dokazování a odvolaní, jejichž pochopení je pro ostatní části práce klíčové. V souvislosti s uvedenými pojmy je zde též charakterizován pojem důkazní prostředek, důkaz, předmět dokazování a jednotlivé typy opravných systémů - systém úplné a neúplné apelace, kasace a revize. Druhá kapitola poskytuje přehled pro práci nejdůležitějších děl významných českých osobností civilního procesu. První podkapitola se věnuje osobnostem z období první republiky a socialismu za současného pojednání o vývoji právní úpravy dokazování v odvolacím řízení....
|
|
|
Dokazování se zaměřením na znalecký posudek
Kudrna, Vojtěch ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
NÁZEV PRÁCE, ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA Dokazování se zaměřením na znalecký posudek Tato diplomová práce se věnuje problematice výkonu znalecké činnosti ve vztahu k procesnímu dokazování před civilními soudy. Hlavním cílem práce je podat ucelený výklad o znaleckém posudku, přičemž autor vychází z platné právní úpravy znalecké činnosti, rozhodovací praxe vrcholných soudů a v neposlední řadě z odborné literatury. Porozumění problematice této práce může hrát velmi významnou roli jak při vypracovávání znalecký posudků, tak při jejich následném provádění a hodnocení soudy. Diplomová práce je pomyslně členěna do dvou částí. První část je částí teoretickou, přičemž pokrývá první až třetí kapitolu této práce. V první kapitole se práce zabývá obecně procesním dokazováním. Při tom jsou vysvětleny základní pojmy z této oblasti, bez kterých by nebylo možné podat výklad následujících částí. Zároveň jsou zde popsány i ostatní typické důkazní prostředky tak, aby čtenář mohl registrovat jejich specifické vlastnosti oproti vlastnostem znaleckého posudku. V druhé kapitole práce pojednává o znalecké činnosti jako takové. Velice důležitou subkapitolou této kapitoly je právní úprava znaleckých práv a povinností, neboť jejich naplňování do značné míry předurčuje kvalitu znaleckého posudku. Na konec této kapitoly je zmíněna i...
|
|
|
Vybrané otázky dokazování ve věcech péče o nezletilé
Behr, Tomáš ; Frintová, Dita (oponent)
Dokazování ve věcech péče o nezletilé vyžaduje multidisciplinární přístup, protože poměry v rodině prochází významnými změnami, přičemž soudní rozhodnutí musí hledat zájem dítěte především pro dobu budoucí. Takový přístup není omezen jen na vlastní dokazování klasickými důkazními prostředky, nýbrž se přihlíží i k výsledkům procesních odklonů, jako např. k mediaci, rodinné terapii, péči na zkoušku. Co do jednotlivých důkazních prostředků je nutné zdůraznit, že názor dítěte nemusí být zjištěn vždy přímo, že pravost a správnost listiny by měla být hodnocena pomocí domněnek, určených hmotným právem, a že znalecké posudky mají představovat až krajní řešení rodičovského konfliktu. Nalézání dohody může pomoci i poskytnutí většího časového rámce, jakož i poučení soudu o délce a nákladnosti řízení, v němž by musel soud vyčkat na znalecký posudek. Správné uchopení dokazování pomáhá řešit nejčastější konflikty rodičů, a to na téma střídavé péče, nebo na téma výše dlužného výživného. Ústavním soudem vyložená presumpce střídavé péče není správná, protože upřednostňuje rovnost rodičů před zájmem dítěte a protože ukládá státu důkazní břemeno, ačkoli je povinen dodržet zásadu vyšetřovací. Sebekriticky a s nadhledem je nutné si uvědomovat limity dokazování, kdy nemůže nahradit životní pouto, např. mezi osvojencem...
|
|
|
Vybrané problémy v dokazování
Bečvářová, Darina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou různé problémy, které se týkají povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní a tomu odpovídající břemeno tvrzení a břemeno důkazní a s nimi související aktivita soudu. První část je věnována vymezení základních pojmů, které se v oblasti dokazování objevují, například dokazování jako takové, předmět dokazování, důkazní prostředek a nelze opomenout klíčové pojmy břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Další kapitola je zaměřena na popsání institutu, který je v právním řádu od roku 2009 novinkou a jehož cílem je urychlení a zefektivnění soudního řízení. Jde o koncentraci řízení, jejímž principem je navození skutkového a důkazního "stopstavu", což znamená, že účastníci řízení jsou oprávněni uvádět skutečnosti významné pro rozhodnutí a důkazy o nich jen k určitému okamžiku, později k nim soud nebude moci přihlédnout. V současné podobě jsou účastníci povinni tyto povinnosti splnit již k okamžiku skončení přípravného jednání, popřípadě k okamžiku skončení prvního jednání ve věci nebo k okamžiku uplynutí lhůty dodatečně poskytnuté účastníkům soudem. S koncentrací řízení souvisí institut tzv. kvalifikované výzvy. Soud má možnost využít daného institutu k tomu, aby získal písemné vyjádření žalovaného za podmínek vymezených v zákoně a v případě, že žalovaný této výzvě nevyhoví a včas se...
|
|
|
Vybrané problémy dokazování v trestním řízení
Polanský, Ivo ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá procesem dokazování v trestním řízení, jeho analýzou a základními zásadami, též ústavními limity, v jejichž rámci by proces dokazování měl být uskutečňován. Stranou pozornosti nezůstaly ani některé další, zejména právně-filozofické otázky, které s dokazováním v trestním, resp. právním procesu bezprostředně souvisejí. Zvolené téma lze nepochybně považovat neustále za velice aktuální. To proto, že dokazování v trestním řízení je vedle samotného rozhodování tou nejdůležitější procesní činností, kterou provádějí OČTŘ a na které se podílejí též další subjekty, které se trestního řízení účastní. Cílem této rigorózní práce je podat stručný a ucelený náhled na některé, za tímto účelem vybrané problémy dokazování v trestním řízení. Pochopitelně vzhledem ke zvolenému vymezení a uspořádání tématu, jeho rozsahu, nelze komplexně zpracovat vše co s problematikou dokazování souvisí. Za stěžejní pro předmětnou práci lze považovat kapitoly 5, 6 a 7, jelikož zejména právě ty poskytují analýzu stávající právní úpravy dokazování v trestním procesu. Svůj zásadní význam mají základní zásady dokazování a též jeho ústavní limity, kterým je věnována pozornost v kapitolách 3 a 4. Míra pozornosti věnována základním zásadám je pochopitelná, neboť to jsou právě ony, jimiž by měl být, mimo jiné,...
|
|
|
Dokazovaní v civilním procesu
Trojan, Tomáš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Pro svou diplomovou práci jsem si vybral jedno ze základních témat civilního procesu, neboť procesním dokazováním si soud v řízení opatřuje podklad pro spravedlivé rozhodnutí ve věci. Přestože jde o téma klasické, zůstává vzhledem k moderním vývojovým trendům a legislativním změnám, tématem stále aktuálním. Problematika procesního dokazování je nejen velice zajímavá, ale zároveň velice podstatná pro odbornou praxi, neboť právě na aktivitě účastníků a činnosti soudu závisí konečné soudní rozhodnutí. Vzhledem k rozsáhlosti tématu a jeho významu ho nelze v této práci zcela vyčerpat a proto jsem při jeho zpracování zvolil jeho rozčlenění do dvou částí. V první části práce jsem se věnoval obecným otázkám procesního dokazování a ve druhé části pak vybranými otázkami procesního dokazování. V rámci první části jsem se pokusil vymezit pojem procesního dokazování a předmět procesního dokazování, tedy určit co není a co naopak je předmětem dokazování. Rovněž je zde věnována pozornost problematice shodných tvrzení účastníků. Dále jsem pak věnoval pozornost institutům, které usnadňují procesní dokazování. Mezi tyto instituty patří právní domněnky, které umožňují rozhodnutí ve věcech, kdy některé skutečnosti by nemohly být dokázány nebo by jejich dokázání činilo obtíže. Dále pak problematika posouzení...
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
host ::
RSS.